Desatero při výběru krmiv

 

·         Desatoro pri výbere krmív

·         Ovocie v jedálničku psa: ide to vôbec dohromady?

·         5 dôvodov, prečo skúsiť regionálne krmivá

·         Čerstvé mäso, sušené mäso a múčky

·         Popol v granulách, alebo radšej anorganické látky. Čo si vybrať?

·         Výživa šteniat bez tajomstiev

·         Multiprotein vs monoprotein, rotácia a pestrosť stravy

·         Strašiak menom konzervant

·         Proteíny a ich hodnoty. Kde je pravda?

·         Cereálie v krmivách: 5 dôvodov, prečo sa im nevyhýbať.

 


Kritérií při výběru správného krmiva je mnoho. Ne všechny jsou však stejně důležité. Důležité například je, jak krmivo pejskovi sedne. Toto se nedá zjistit nijak jinak, než testováním. I psům z jednoho vrhu sednou různé typy a značky krmiv jinak. Kritériem také může být i dostupnost krmiva v obchodech a e-shopech a cena. Naopak, není úplně správně řídit se zkušenostmi ostatních lidí. Mnohé psi totiž relativně dlouhodobě fungují i ​​na hypermarketových krmivech. Zde vám chceme nabídnout 10 rychlých rad, které je dobré mít při výběru krmiva na zřeteli.

1. Vzdělaného pejskaře poznáte v obchodě podle toho, že si čte zadní stranu pytle namísto přední. V části složení totiž obsahuje nejdůležitější údaje o skutečném obsahu pytle. Všechno kolem je pouze reklama. Nerozhodujte se na základě sympatií, reklamy, barevnosti obalu a už vůbec ne na základě barevnosti granulí. Barviva a dochucovadla znamenají pouze silnou chemii v krmivu.

2. Reklama bývá často ovlivněna trendy. V současnosti dominují na trhu dva trendy a to bezobilné krmiva a krmiva s vysokým obsahem bílkovin. Problém s bezobilnými krmivy mívají hlavně větší plemena, kterým často nesedí luštěniny. Krmiva s vysokým obsahem bílkovin zase mohou být často až nevyužitelné. Energie z bílkovin je nejméně efektivní. Přebytečné bílkoviny si pes totiž na rozdíl od tuků a sacharidů ukládat neumí, ale ledviny je musí zpracovat. Problémy mohou mít opět zejména větší plemena. Pamatujme, že nekrmíme krokodýla. Pes není obligátní masožravec, jako např. kočka. Neznamená to ale, bezobilná a vysokoproteinová krmiva zatracovat. Poukazujeme hlavně na fakt, že každému psovi může sedět jiný typ krmiva a není nutné řídit se trendy na trhu. Pestrá škála krmiv je žádoucí, protože roste šance, že si každý najde to své.

3. Porovnejte si několik značek a receptur a to hlavně v kategorii těch nejdražších. Na nich nejlépe vidíte komplexnost receptur. Když se následně znovu podíváte na nejlevnější, okamžitě uvidíte rozdíl. Potom si porovnejte několik krmiv v cenové hladině, v níž se chcete pohybovat. Nerozhodujte se však pouze na základě ceny. Velmi důležité je sledovat dávkování krmiva. Levné krmivo se dá vyrobit právě použitím balastních, nevyužitelných látek. Dávkování je někdy až dvojnásobné a proto platíte dvakrát.

4. Hledejte polopatisticky výrazy ve složení. Pod pojmy "živočišný protein", či "živočišné produkty", nebo "bílkoviny suchozemských zvířat" si můžeme představit leccos. Většinou jde o poslední, nechtěný a nevyužitelný odpad z Masovýroby neustálené kvality. Pokud chceme dopřát psovi využitelné bílkoviny s bohatým aminokyselinovým profilem, hledáme čistší moučky, či maso, a to přesně deklarované podle druhu použitého zvířete. Tedy například krůtí maso či moučku, jehněčí maso či moučku, kachní maso či moučku a jiné. Není naší snahou hanět levnější krmiva a není nutné vyhýbat se moučkám nižší kvality. Co je nutné, je uvědomit si jejich kvalitu ve srovnání s cenou finálního produktu. Takové moučky jsou levnější a většinou chemicky konzervované a cena krmiva, které je používá, by měla odpovídat kvalitě. Stejný princip platí i při použitých tucích. Často se totiž stává, že výrobce použije levné moučky a směsové neurčité tuky, avšak pěkný obal a vyšší cena budí u zákazníka dojem, že kupuje vyšší kvalitu.

5. Suroviny ve složení jsou uváděny podle zákona sestupně podle jejich zastoupení v krmivu. Co je na prvním místě, toho je v krmivu nejvíce. Je proto v zájmu psa, aby se na prvních místech nacházelo co nejvíce živočišných složek. Někteří výrobci udávají i procento, což v orientaci výrazně pomůže. Ve skutečnosti není nutné, aby "maso" bylo na prvním místě. Důležité je jeho skutečné množství. Pokud například rozdělíme nemasité části na více druhů (rýže, rýžová mouka, ovesné vločky, brambora atd.), Součet nemasitých příloh sice zůstane stejný, ale jednotlivé rozdělené podíly klesnou v pořadí níže a "masová" část receptury se dostane na první místo. Pokud by výrobce použil např. pouze rýži, tak ta by byla na prvním místě, přestože krmivo má stejný podíl masa jako výše zmíněné krmivo. Je to jednoduchý trik, který vás nesmí oklamat.

6. Krmivo by mělo obsahovat co nejméně chemie. Tou je hlavně konzervace, bez které by tuky skladování v pytli nevydržely. Všechny významné světové žebříčky krmiv mají podmínku přírodní konzervace a všechny významné světové žebříčky krmiv mají přírodní konzervaci jako jedno ze základních kritérií pro posuzování. Jde o stejnou chemii, která se používá i v lidské stravě. Avšak člověk ji nikdy nepřijme v takových množstvích a tak často. Při nadměrném a častém přijímání těchto chemických látek hrozí několik vážných zdravotních problémů. Nejpřírodnějším formou konzervace je použití tokoferolů, tedy vit.E. Sledujte deklarace výrobců o konzervaci. Kdo konzervuje vitamínem E a rozmarýnem, se tím určitě rád pochlubí. Přírodní konzervanty jsou však dražší.

7. V případě, že jste majitelem velkého plemene, klaďte větší důraz na rovnováhu vápníku a fosforu v krmivu. Je to důležité zejména v štěněčím věku. Správný poměr by se měl pohybovat mezi Ca-1,2: P-1 a Ca-2: P-1. Nemusíme striktně sledovat množství vápníku a fosforu, ale zejména jejich poměr. Množství se totiž mimo jiné odvíjí i od doporučené denní potřeby, a ta se zase odvíjí od denní dávky krmiva. Krmivo s nižším dávkováním proto může mít hodnoty těchto minerálů vyšší než krmivo s vysokým dávkováním.

8. Nebojme se mouček. Slovo kuřecí moučka působí v očích kupujícího horší, než když je použito slovo kuře. Ve skutečnosti však může jít o tentýž produkt. Pod pojmem moučka si naopak třeba představit důležitou složku vyvažující poměr vápníku a fosforu v krmivu. Netřeba si ji zaměňovat s masokostní moučkou, která má méně bílkovin, menší výživovou hodnotu, obsahuje více kostí a tedy i více popela. Masokostní moučka dělá masové moučce tak trochu špatné jméno. A když jsme už načrtli téma popela, toho se vůbec nemusíte bát. Věnovali jsme mu samostatný článek, který najdete na našem blogu. Ve zkratce si jen připomeňme, že nejde o žádnou do krmiva přidanou surovinu, ale o hodnotnou část každého druhu stravy, včetně lidské.

9. Chtějte přidanou hodnotu. V některých recepturách lze nalézt i pojem "čerstvé maso". Ačkoliv při procesu zpracování ztratí svých 70% vody a v podstatě vzniká sušená masová moučka, stále má pár benefitů. Prochází továrním zpracováním pouze jednou, zatímco klasické moučky dvakrát. Krmivo s čerstvým masem obsahuje více masové šťávy na rozdíl od moučkových krmiv, které obsahují pouze pitnou vodu. Rovněž čerstvé maso přináší do krmiva původní tuky z tohoto masa, zatímco do moučkových krmiv se přidávají tuky dodatečně, častokrát z úplně jiných živočišných druhů nebo dokonce rostlinné tuky. Čerstvé maso tedy nabízí jakousi přidanou hodnotu. Tu však najdete i v jiných složkách krmiv. Čtěte všechno a hledejte, co krmivo nabízí kromě mouček, tuků, obilovin, luštěnin a brambor. Bylinky, ovoce, zelenina, tuky bohaté na omega 3 mastné kyseliny, to všechno chcete.

10. Každý pes je individualita a ani zde neplatí, že co je dobré pro jednoho, musí být i pro druhého. I když máte zvíře z jednoho vrhu, jednoho plemene, stejného věku, či pohlaví, každému z nich může sedět úplně něco jiného. Ačkoliv zde máme určité předpoklady založené na šlechtění konkrétních plemen, to, zda krmivo sedne, zjistíte pouze testováním. Krmivo třeba vybírat podle jeho zaměření. Pokud má výrobce krmiva krmivo zvlášť pro velké a malé plemena, zda štěňata a dospělé psy, měli byste se toho držet. Můžete se však setkat i s recepturami All Life Stages, tedy pro všechna plemena a všechny věkové kategorie. Netřeba se jich bát, většinou jde o kvalitní výrobce, kteří nastavili živiny v krmivu na určité kompromisy, vždy však v rámci určitých doporučených standardů (AAFCO a FEDIAF). Většinou tato krmiva tvoří více receptur, které se liší podíly jednotlivých složek tak, aby byly pro každou fázi života našich miláčků. Žádná přesná šablona pro velké a pro malá plemena neexistuje a každý výrobce se řídí jinými výzkumy. Zde se můžeme držet logiky z divočiny. Pokud mají psovité šelmy ve smečce mláďata, těm přenechávají nejvýživnější části kořisti. Pokud ale mláďata nemají, nejvýživnější části kořisti si nechávají pro sebe. Není důvod ubírat dospělým psům na kvalitě výživy.

Mgr. Mária Michaličková

 

 

Zdroj: www.bodreek.sk

 

 

 

 

Zpět na úvodní stranu